Úvodní stránka > Archiv článků 2007 > Technologie tenkého klienta

Technologie tenkého klienta

Technologie tenkého klienta je po hardwarové i softwarové stránce minimalizovaná obdoba běžného počítače. Jeho fungování je závislé na serveru, na kterém běží všechny aplikace. Tato technologie využívá architektury klient - server, která umožňuje práci s aplikacemi a daty uloženými na serveru. Na technologii tenkého klienta je možné vystavět kompletní informační systém nebo intranet, případně ji využít k propojení s informačním systémem stávajícím. To samozřejmě znamená velké snížení nákladů. Systémy využívající této technologie jsou také často propojeny s extranetovým řešením.

Jak tato technologie funguje?

Samotné klientské zařízení slouží pouze k zobrazování informací a k přenosu uživatelských vstupů zpět na aplikační server. Veškerý software se většinou nachází na jednom systému a samotní uživatelé k němu přistupují z různých míst pomocí unifikovaného rozhraní. Klient tedy pomocí této technologie využívá možnosti a funkce systému a sdílí jedno centrální úložiště dat ze všech vzdálených poboček a pracovišť propojených přes Internet. Každá aktualizace aplikace se projeví okamžitě na všech pracovních stanicích, není nutná jakéhokoliv aktualizace na koncových zařízeních, kde je aplikace využívána. Aplikace je tedy značně flexibilní a bez problémů se běžně přizpůsobuje požadavkům a přáním, které vzniknou v průběhu jejího využívání.

Jaké jsou výhody technologie tenkého klienta?

Uživatelé technologie tenkého klienta mohou být zcela mobilní. Je jedno, ze které stanice se přihlásí, vždy dostanou své nastavení, aplikace, data, a to v té podobě, v jaké je opustili na jiném zařízení. Není tedy nutné instalovat žádný další software na uživatelské stanice, z čehož plynou nemalé úspory finančních prostředků vynakládaných na softwarové a hardwarové vybavení. Dále není nutné ani vyvíjet zvláštní uživatelské rozhraní. Proto bývají aplikace založené na technologii tenkého klienta levnější než klasické aplikace. Další výhodou může být to, že uživatelé pracují v prostředí, na které jsou zvyklí a není nutné složité školení pro práci s novou aplikací. Velice se také zjednodušuje údržba aplikací a řízení jejich funkčnosti. Veškeré aktualizace softwarového vybavení nebo dílčí servisní zásahy se provádí pouze na centrálním serveru, odkud je celý systém provozován. Většinu údržby je dokonce možno provádět vzdáleně. V konečném důsledku dochází také ke zvyšování bezpečnosti. Krádež tenkého klienta totiž v žádném případě neznamená krádež dat.

Jaké jsou nevýhody tohoto řešení?

Technologie tenkého klienta má bohužel i své nevýhody. Nejzásadnější je závislost klienta na připojení k síti a komunikace se serverem. Běžný počítač je plně funkční i pokud je jeho přístup k síti omezen nebo znemožněn, nanejvýš není možné používat některé aplikace. Tenký klient je oproti tomu bez přístupu k serveru v lepším případě redukován na minimum základních funkcí, v horším případě je jeho počítač zcela nepoužitelný. Totéž platí, dojde-li k poruše serveru. Jeho odezva je vinou přenosu dat po síti pomalejší než u běžného počítače.